/ hlasů: 4Z iniciativy Elišky Balzerové a Tomáše Töpfera (oba byli tehdy ještě domovem v Divadle na Vinohradech) vznikla 4. ledna 1995 dvanáctičlenná Nadace Fidlovačka. Spolu s pěticí herců se v ní sešli představitelé i jiných tvůrčích profesí - s jedním společným cílem: Zrekonstruovat pamětihodný stánek u Botiče tak, aby mohl důstojně plnit své původní poslání. Alfou a omegou jejich snažení bylo samozřejmě zajištění finančních prostředků, neboť ani ten nejsvětější zápal nemohl vzkřísit skomírající divadlo k životu.
To, co následovalo, má obdobu snad jen v celonárodní sbírce na zbudování „Zlaté kapličky“ před více než sto lety. Jednou z prvních, kdo reagoval na výzvu Nadace Fidlovačka, byla důchodkyně H. J. z Prahy 4, která svůj finanční dárek doprovodila dojemnými slovy: „Posílám Vám na Fidlovačku stokorunu.
Je to dešťová kapka do moře, vím. Kdybych byla bohatá, dala bych víc. Ale na druhou stranu si myslím, že hodně kapek udělá potůček a z těch je potom řeka. Přála bych si, aby ta vaše byla mohutná, přeju Vám těch kapek moře.“ Přání oné hodné paní z Nuslí se splnilo. Úsilí několika nadšenců z Nadace Fidlovačka našlo příznivou odezvu u široké veřejnosti - nuselskou radnicí a pražským magistrátem počínaje a podnikovými sponzory či individuálními dárci konče. Nebylo by spravedlivé připomínat jen některé z nich.
Ale každý, kdo navštíví Divadlo Na Fidlovačce dnes, si může v jeho foyeru přečíst jména všech neanonymních dárců.